Historie Křížového buku
 
Nejstarší písemná zmínka o Křížovém buku pochází zřejmě až z období bojů mezi rakouským a pruským vojskem probíhajících ve dnech 18. – 20. července roku 1757 (sedmiletá válka). V blízkém okolí bylo pohřbeno asi 500 vojáků obou válčících stran a v hájovně měli být ošetřováni ranění vojáci. Původní hájovna však stála jižněji a zřejmě se jednalo o jednoduchou dřevěnou stavbu bez podsklepení. Místní název Křížový buk vznikl až po těchto událostech, kdy byl na buk u cesty připevněn památný dřevěný křížek. Současná hájovna (dříve lesovna) byla postavena po výstavbě císařské silnice (mezi Děčínem a Rumburkem v letech 1817 – 1822), za panování knížete Rudolfa Kinského. V období sedmileté války zde procházelo jen několik lesních méně průchodných úvozových cest, které sloužily víceméně k těžbě dřeva. Hlavní  komunikace spojující Českou Kamenici s Chřibskou (stará cesta Českokamenická) vedla přes Horní Lísku (asi 500 m nad dnešní silnicí severně, Široký kopec a napojovala se na dnešní státní silnici asi 1 km nad Lesními domky u Bajtlichu. Lesovna na Křížovém buku byla postavena asi v roce 1834, zprvu pro dva revíry: revír „Horní Líska“ později „Kaltenberg“ (Studenec) a „Zadní Líska“ později „Mlýnský“. Kolem roku 1900 došlo ke sloučení těchto polesí a kníže Ferdinand Bonaventura Kinský nechal objekt hájovny zrekonstruovat. Západní část dále sloužila pro potřeby lesní správy a východní část byla pronajata jako zájezdní hostinec. V období po druhé světové válce došlo k zestátnění zdejších lesů a v objektu hájovny se vystřídalo několik revírníků. Snad tím prvním měl být p. Průcha, po něm následoval Hubert Husák (o tomto hajném se vypráví mezi lesáky ještě dodnes mnoho historek), v letech 1952 a 1953 zde byl ubytován i p. Folprecht se svým otcem. Ti zde vyváželi nákladním vozem dřevo. V letech 1958 a1959 zde sloužil p. Ladislav Šulek, následován lesním dělníkem Alfredem Mitschkem. Od 1. 7. 1968 zde po celých osmnáct let působil pensionovaný kantor Fr. Finkous. Vystřídalo se zde mnoho brigádních lesních dělníků a především „koňáci“, kteří v okolí stahovali dřevo. Po několik let zde pobývali i prominentní osoby. Zájem o tento objekt měl prý v šedesátých letech i zpěvák Waldemar Matuška. Po revoluci, počátkem devadesátých let, byl objekt předán těžební společnosti „Uniles“ a ta ho následně prodala soukromé osobě z Prahy. Tím, že objekt nebyl stále obýván, se stal snadnou kořistí různých sběračů kovů, hliníková střecha zmizela během krátké doby a dokonce byla odcizena i několikatunová kamenná kašna. V roce 2002 se usmálo na tento objekt štěstí, hájovnu koupila p. Dana Kulíková a ihned začala s její rekonstrukcí. Ještě téhož roku se zprovoznil stánek s občerstvením. V následujícím roce se zprovoznilo muzeum čs. opevnění a to už zbýval jen krok k prodeji sportovních kalhot.

Křížový buk - 19. století Křížový buk - 19. století Křížový buk - 19. století
Křížový buk - 20. století Křížový buk - 21. století Křížový buk - 21. století
Křížový buk - 21. století    

Nákupní košík

košík je prázdný

Váš účet